Povrchová úprava kamene

Kámen

  1. kartáčovaný kámen – hrubé kamenné povrchy, jako jsou pískované nebo pálené, se opracovávají speciálními kartáči. Štětiny těchto kartáčů jsou kovové nebo plastové. Do štětin jsou zabudována brusná tělíska. Tyto brusné kartáče snižují jemnou drsnost povrchu, přičemž struktura povrchu je zhruba zachována. Povrch je hladký a může dokonce vyvinout lesk, i když si kámen zachovává svou hrubou strukturu.
  2. opalovaný kámen – minerály na povrchu jsou ohřívány plynovým hořákem a následně ochlazovány vodou. V důsledku tohoto teplotního šoku se v závislosti na struktuře kamene a minerálu odlupují „hroudy“ různé síly. Vznikne velmi rovnoměrná povrchová struktura. Až na výjimky je tato povrchová úprava vhodná pouze pro tvrdý kámen.
  3. korunovaný kámen – nahrubo nabroušená plocha je jemně nabroušena korunkou. Malé hroty uspořádané v řadě zanechávají malé prohlubně. Tato povrchová úprava může být dále zpracována šrafováním nebo šátkováním.
  4. šalírovaný kámen – povrch se opracovává hrotem a paličkou. Jsou zde dobře patrné prohlubně, tzv. hrotité zářezy. Podle intenzity zpracování se rozlišuje naostřené a jemně doostřené.
  5. štokovaný či pemrlovaný kámen – naostřený povrch je opracován ozubeným železem a získává jemnější strukturu. Zuby ozubeného železa vytvářejí malé prohlubně. Další zpracování šrafováním nebo škrábáním je možné.
  6. broušený – leštěný kámen – povrch kamene se brousí brusnými nástroji (brusné kameny / brusné diamanty) v několika krocích, následně se stále menšími zrny. Podle jemnosti poslední zrnitosti se určuje povrchová úprava: broušená nebo jemně broušená až do leštění. Čím jemnější brus, tím krásnější barvu kámen má.

Brusná zrna jsou klasifikována takto:

  • C 30 velmi hrubé, zřetelné stopy po broušení a řezání, barva a struktura kamene těžko rozpoznatelné
  • C 60 hrubé, zřetelně hmatatelné stopy po broušení, barva a struktura těžko rozpoznatelné
  • C 90 střední, ještě rozeznatelné stopy po broušení, struktury jsou rozeznatelné s bledou barvou
  • C120 médium; Viditelné stopy po broušení, světlé barvy, struktura rozeznatelná, viditelná ve světle pastvy
  • C 180 mezi broušení mírně jemnější než C120
  • C 220 jemný střih, barvy a struktury si přijdou na své
  • C 320 hedvábně matný povrch s přibývajícími detaily barvy a struktury
  • C 400 hedvábně matný, některé minerály začnou zářit, jasná barva a detaily struktury
  • C 600 téměř leštěný, velmi jemný povrch
  • C 800 V závislosti na kameni se hovoří o lesku, barva, struktura a lesk jsou velmi dobře vyvinuté

Údaje o příslušném brusném vzoru jsou silně závislé na přírodním kameni, typu použité brusky, rychlosti a brusném tlaku a mohou se lišit. Tento seznam je pouze hrubým vodítkem.

HODNOTY LESKU A LEŠTĚNÍ KAMENE

Kámen

Hodnotu a stupeň lesku lze definovat jako poměr mezi intenzitou dopadajícího a odraženého světelného záření určitého spektra od sledovaného povrchu. Jak lze vůbec lesk sledovat? V praxi se setkáváme převážně s přenosnými měřicími systémy, které se kalibrují podle standardu z černého skla v určitém indexu lomu (obvykle 1,567), který odpovídá 100 jednotkám. Reflektometry lze dále rozdělit podle úhlu dopadu osvětlujícího mechanismu. Geometrie jsou standardně nastaveny na 20°, 60° a 85°. U kovových povrchů se používají nejen jednotky lesku (gloss units), ale často se reflektometrem naměřená hodnota vztahuje k množství vyzářeného světla a vyjadřuje se v %. Bohužel lze tato měření ovlivnit řadou faktorů, o kterých bychom se rádi zmínili.

Za normálních podmínek je měření lesku kamene prováděno pod úhlem 60°, což je také nejčastější varianta. Tato geometrie se hodí pro běžné povrchy a naměřené hodnoty by se měly pohybovat v rozmezí 10 až 70 jednotek lesku (gloss units). Tyto hodnoty jsou uváděny v technických listech a test reportech k dané barvě. Optický dojem lesklého kamenného povrchu závisí nejen na samotném skutečném lesku materiálu, ale i na typu povrchu, jaký tento materiál má.

Kámen

Jak je vidět z tabulky, že stejná barva může vykazovat různé stupně lesku v závislosti na tom, zda jde o rovný povrch anebo například jemnou strukturu. Je to způsobeno rozdílným odrazem paprsku od povrchu materiálu a byť jde o lesklou barvu, číselně může lesk odpovídat barvě matné (dochází k výraznému zkreslení stupně lesku z důvodu rozptylu a nerovnoměrného odrazu paprsku na nerovném povrchu). Toto je parametr, se kterým je vhodné kalkulovat. Jako doplňkové měření pro vysoce reflexní povrchy, u nichž naměřené hodnoty při použití 60° geometrie přesahují 70 jednotek, lze doporučit měření v úhlu 20°. Na druhou stranu matné povrchy, u nichž se naměřené hodnoty pohybují pod 10 jednotek, by se měly měřit 85° geometrií.

Kámen

Výsledná úroveň lesku vychází z poměru dopadajícího a odraženého záření, můžou mít na konečnou hodnotu vliv například různé povrchové kazy sledovaného místa. Dopadající paprsek je v místě defektu sice odražen ze svého směru, avšak vychýlením paprsku na defektu se vnáší do měření chyba, která může dále ovlivnit zaznamenané hodnoty. Mezi takovéto defekty lze zařadit prach, špínu, otisky prstů a další.